Slavné i neslavné bitvy, vítězství, prohry i remízy ve Třicetileté válce.
Tato bitva je sice poněkud mimo časové i prostorové zaměření hlavních aktivit našeho regimentu, nicméně jedná se o nevšední a zajímavé téma.
Nizozemská taktika a vojenské reformy, které v život přivedl nizozemský vojevůdce Mořic Oranžský, odstartovaly novou linii vojenského myšlení. Jedním z těch, kteří v této linii pokračovali, byl švédský král Gustav II. Adolf. Ten z vlastních taktických a organizačních reforem učinil dokonalý nástroj pro švédskou expanzi během třicetileté války. V následujícím článku budou blíže představeny charakteristiky švédské taktiky, které byly uplatňovány na bojištích mezi lety 1620 až 1634.
Ranní tmou se nesl ohlušující hluk dělostřelecké palby, a za obzorem už byl vidět náznak svítání. Psal se 19. květen roku 1643, když se proti sobě postavilo francouzské a španělské vojsko u malého ardenského městečka Rocroi.
Všechny nové reformy Mořice Oranžského byly poprvé použity v bitvě u Nieuwportu 2. července 1600. Bylo tady poprvé aplikováno nejen rozřazení vojska do více linií, ale také na straně Nizozemců byly použity menší a obratnější jednotky namísto starých velkých pěchotních čtverců. Důležitou roli sice v této bitvě hrál i terén, ten byl ale využit lépe právě menšími oddíly, než velkými tvary.
aneb pro tentokrát poněkud odlehčenější pohled na jednu z nejdůležitějších bitev třicetileté války - bitvu u Jankova.